Pozice rukou při Reiki léčení
Reiki léčení
|Zprostředkování Reiki druhým
|Délka Reiki ošetření
Není možné jednoznačně definovat optimální délku Reiki ošetření (činitelů, které mohou mít vliv na délku Reiki ošetření je mnoho).
Optimální doba Reiki ošetření
Čím déle a čím pravidelněji pracuje Reiki praktikant s Reiki, tím je také širší spektrum přenášených vibrací, které má k dispozici a s tím se přímoúměrně zkracuje i délka potřebná k harmonizaci. Pokud tedy Reiki praktikant s Reiki začíná (má po první Reiki iniciaci), může být délka Reiki ošetření i 60 minut, kdežto po několik letech práce s Reiki se tato doba může zkrátit na několik málo minut.
Překračovat dobu potřebnou k harmonizaci nemá smysl, protože již žádná energie stejně přecházet nebude. Pokud by se snažil Reiki praktikant do klienta "nacpat" další energii (chce mu více pomoci, rychleji ho vyléčit apod.), je to již jeho energie, ne Reiki. To může následně vést k nejrůznějším problémům - jak na straně klienta, tak i na straně Reiki praktikanta. Výjimkou může být případ, kdy klient z různých důvodů očekává, že bude Reiki ošetření probíhat déle. V těchto případech může Reiki praktikant (pokud sám chce) kolem klienta zbývající čas mávat rukama, provádět různé masážní techniky apod. K Reiki harmonizaci již ale docházet nebude.
Co může prodloužit Reiki ošetření?
Dobu potřebnou pro Reiki harmonizaci mohou prodlužit některé osobní postoje jak klienta, tak i Reiki praktikanta (stres, nervozita, nadměrné přemýšlení, sebepodceňování, fyzické onemocnění, ospalost, únava, neochota spolupracovat apod.). Do jaké míry se podaří Reiki praktikantovi (Reiki mistrovi) v klientovi tyto postoje rozpustit (pochopit) záleží na jeho praxi a zkušenostech.
Vzhledem k osobní zaujatosti (která může komplikovat hladký průchod Reiki) se také nedoporučuje léčit vlastní rodinu a kamarády (zkoušet si na nich Reiki ošetření je užitečné, s vážnějšími nemocemi jim ale pravděpodobně zase tolik nepomůžeme).
Copyright © 2009 - 2012: Václav Gerla. Všechna práva vyhrazena. | Administrace stránek
Ilustrace: Dana Černická, Fotografie: Zdeněk Holub